Tyto areály slouží nejen potřebám armády, ale i civilnímu sektoru a zároveň nabízejí nové příležitosti pro rozvoj regionů, kde se nacházejí. Jak státní podnik zajišťuje jejich provoz a jaké plány má s těmito strategickými lokalitami? Ředitel LOM PRAHA Jiří Protiva zdůrazňuje, že jednou z priorit je zajištění úzké spolupráce s místními komunitami.
LOM PRAHA se v tomto roce stal provozovatelem druhého vnitrostátního veřejného a mezinárodního neveřejného letiště. I v podmínkách střední Evropy jde o nestandardní uspořádání. Proč byla volba provozovatele svěřena právě vašemu státnímu podniku?
Státní podnik LOM PRAHA provozuje již více jak deset let letiště Přerov-Bochoř. To byla zásadní reference pro rozhodnutí, že i provozování letiště Plzeň-Líně bude svěřeno nám. Zároveň je třeba říci, že obě dvě bývalá vojenská letiště jsou strategickými body státní infrastruktury a v současné bezpečnostní situaci nabývají na významu. Proto se provozování letišť z pozice státem založeného podniku nabízí. Jsme tak garantem, že potenciál letišť bude využíván v co nejširším rozsahu, včetně naplňování potřeb české armády. Po aeroklubech jsme zároveň největším letištním provozovatelem v České republice, v součtu se u obou letišť jedná až o 30 000 pohybů letecké techniky ročně. Vedle generálních oprav letecké techniky a výcviku pilotů se tak provozování letišť stalo jednou z páteřních schopností státního podniku.
Co tato změna znamená pro veřejnost? Zůstane povaha obou letišť zachována? Plánujete jejich využití pro komerční účely, nebo budou primárně sloužit armádě a ministerstvu obrany?
Obě zmiňovaná letiště jsou nyní letiště civilní a je na nich zachována činnost soukromých subjektů, ať už jde o leteckých výcvik, seskoky, nebo provozování sportovních a historických letounů. Postupem času se u nich předpokládá větší využití Armádou České republiky – v Přerově se už zabydluje prapor bezpilotních systémů, logistický prapor a severní část letiště plánujeme ve větší míře využívat i my prostřednictvím našeho Centra leteckého výcviku pro vrtulníkový výcvik vojenských pilotů. V Líních se bude armáda primárně rozvíjet, co se týče vybudování logistického centra a zázemí pro prapor aktivní zálohy. Současně z líňského letiště působí středisko Letecké záchranné služby Kryštof 7. I z těchto důvodů u letišť dojde v dohledné době ke změně statutu na vnitrostátní neveřejná letiště – jejich povaha a využití zůstávají stejné, jen si jako provozovatel budeme moci lépe koordinovat využívání vzdušného prostoru a dráhy. Pro piloty to bude znamenat vyžádat si souhlas s přistáním předem, ale nebude to nikterak komplikovaný proces. Pro letadla provozovaná přímo z Líní a Přerova se vydává stálé povolení.
Od koho jste správu letišť převzali? Je známo, že zejména u letiště v Líních u Plzně byla situace právně komplikovaná. Jak se vám podařilo vyřešit spor s předchozím provozovatelem?
Provoz letiště v Líních jsme převzali od předchozího nájemce letiště – společnosti Planestation Pilsen, se kterou vyhrálo ministerstvo obrany majetkový soudní spor. Letiště se nám ve spolupráci s dozorovými státními orgány podařilo převzít v rekordním čase a při plném zachování provozu. K tomu je nezbytné doplnit, že oproti Přerovu disponuje nemovitostmi na letišti v Líních rezort obrany, my zajišťuje pouze letový provoz včetně nezbytné údržby vzletové a přistávací dráhy a jejího bezprostředního okolí.
Letiště v Bochoři u Přerova nedávno sloužilo jako hlavní logistická základna pro společné cvičení českých a německých vojenských sil a brzy zde bude umístěna stálá armádní posádka. Jak probíhá vaše spolupráce s armádou v prostorách letiště?
Spolupráce s armádou probíhá po celou dobu, co máme letiště ve správě, a probíhá velmi intenzivně. Kromě mezinárodních vojenských cvičení a například výcviku českých vojenských výsadkářů spolupracujeme i s ostatními složkami Integrovaného záchranného systému – uskutečnil se zde letos nácvik únosu letadla nebo mezinárodní radiační cvičení.
Jakou budoucnost plánujete pro letiště v Líních a Bochoři? Uvažuje se o přesunu výcviku armádních pilotů z CLV v Pardubicích do Bochoře?
Poté, co jsme přispěli k jejich záchraně, máme zájem, aby letiště fungovala a byla co nejvíc využívána. U letiště v Líních byla kvůli nedořešeným vlastnickým vztahům zkrácena vzletová a přistávací dráha, což se podařilo v relativně krátké době vyřešit, a předpokládám, že do konce tohoto roku bude dráha vrácena na původní délku 1 450 metrů. Provádíme také důkladnou kontrolu dráhy, která sice nevykazuje žádné viditelné nedostatky, ale po dobu tří dekád se do ní víceméně neinvestovalo. Na základě zjištěných parametrů pak bude možné plánovat další rozvoj, a to i s ohledem na potřeby Armády České republiky. Přerovské letiště již několikrát posloužilo jako dočasné působiště Centra leteckého výcviku v době, kdy probíhala na domovském letišti v Pardubicích výluka. Ta nás čeká znovu v první půlce příštího roku a zároveň, s ohledem na navyšující se požadavky na výcvik, přemýšlíme o trvalém přesunu vrtulníkového výcviku právě do Přerova. Obě letiště jsou zároveň důležitým bodem pro případné mimořádné události typu povodní, kdy je ze strany Integrovaného záchranného systému možné tuto infrastrukturu využít k zásobování nebo transportu.
Život v blízkosti vojenského letiště nemusí být vždy vítán místními obyvateli. Narazili jste již na problémy s obcemi či jejich obyvateli? Jak plánujete zajistit, aby přítomnost letišť byla přínosem pro místní komunity?
Provoz na letišti je logicky vždy spojen se zvýšenou hlučností, nicméně vyčleněné letecké koridory vždy uzpůsobujeme tak, aby létání v nich co nejméně narušovalo životy lidí v okolí. V Přerově se nám osvědčila praxe, kdy se pravidelně setkáváme se zástupci místních samospráv a komunikujeme s nimi dopředu různé plánované aktivity. Nadto se snažíme letiště představovat formou otevřených dveří nebo prezentací naší výcvikové letecké techniky na akcích v okolí. Stejně k tomu chceme přistoupit i v případě letiště v Líních. Obecně musím říci, že přístup občanů z okolních vesnic a měst je velmi konstruktivní a vstřícný, a to i v souvislosti s tím, že „živé“ letiště přináší do regionu přidanou hodnotu v podobě pracovních příležitostí, rozvoje bydlení nebo nových projektů v oblasti stavebnictví.
•
