Jedná se o systém „jedna střela pro více platforem“, který lze odpalovat z nejrůznějších nosičů, od rychlých proudových letounů, útočných vrtulníků, dálkově řízených leteckých systémů až po pozemní a námořní platformy, a to s použitím stejné střely. Původně mělo jít pouze o britskou modifikaci amerických PTŘS AGM 114 Hellfire, ale po čtvrtstoletí nepřetržitého vývoje a několika typových generacích jsou rakety Brimstone dnes zcela jedinečnou zbraní.
Detailní pohled na raketu Brimstone v podvěsu letadla. Foto: MBDA
Vývoj PTŘS Brimstone zahájila společnost MBDA (tehdy ještě jako Alenia Marconi Systems) v roce 1996. Sériová výroba první generace se rozběhla koncem roku 2004. Střela vstoupila do služby s počáteční operační způsobilostí (IOC) na letounech RAF Tornado GR.Mk4 v březnu 2005. Po řadě velmi úspěšných sériových a provozních zkoušek bylo v prosinci 2005 dosaženo její plné operační způsobilosti (FOC).
Křest ohněm v Afghánistánu
V té době šlo ještě o zbraň kategorie „vystřel a zapomeň“. K zaměření cíle využívala milimetrový radar s velkým rozlišením napojený na sofistikovanou počítačovou databázi, která dokáže přesně určit cíl, rozpoznat ho a případně zvolit optimální místo k útoku. A to všechno automaticky, bez zásahu operátora. Jenže pro nasazení v Afghánistánu, kde bylo použití zbraní kategorie „vystřel a zapomeň“ z operačních důvodů zakázáno, nebyly střely Brimstone použitelné. V květnu 2008 proto vydalo RAF naléhavý požadavek na modernizaci střel dodatečnou instalací systému laserového navádění. Nová generace raket dostala označení DMB (Dual Mode Brimstone) a poprvé byla vyzkoušena v bojovém nasazení už v roce 2009 v Afghánistánu i Iráku na britských letounech Tornado GR4. Rakety Brimstone se v bojích dokonale osvědčily, podle tvrzení britských vojenských představitelů například při bojích v Libyi vykázaly účinnost vyšší než 98 %. Jen do února 2012 jich společnost MBDA dodala Britskému královskému letectvu pět set kusů a další objednávky následovaly. Záhy se rakety Brimstone objevily i na dalších nosičích, nejdříve na bezpilotním prostředku MQ 9- Reaper, na člunech pobřežních hlídek (ve verzi Brimstone Sea Spear) i na amerických helikoptérách AH-64 Apache.
Cvičný letoun Alenia Aermacchi M-346 Master s raketou Brimstone poslední generace. Foto: MBDA
Brimstone má hmotnost přibližně 50 kg, měří na délku 1,8 m a má průměr 0,18 m. Její největší předností je tandemová hlavice (Tandem Shaped Charge) typu HEAT (High-Explosive Anti-Tank) s nízkou fragmentací. První menší nálož o hmotnosti 300 g propálí pancíř, případně iniciuje výbušné ERA pancéřování a poté dojde k aktivaci 6 kg kumulativní nálože. Bojová hlavice účinně ničí tanky, obrněná vozidla, nákladní nebo osobní automobily pohybující se vysokou rychlostí. Díky nízké fragmentaci lze střelu použít také ve větší blízkosti civilistů a civilních objektů. Po opuštění odpalovacího zařízení urychlí raketový motor na tuhé palivo střelu na maximální rychlost 1,3 Mach během pouhých tří sekund. Motor má krátkou dobu hoření a velmi nízké emise kouře, což zajišťuje velmi nízkou vizuální a infračervenou stopu a minimalizuje pravděpodobnost detekce nepřátelskými senzory.
Střely Brimstone DMB mají udávaný operační dosah 20 kilometrů z letadel a 12 kilometrů z helikoptér, novější verze Brimstone 2 vybavená vylepšeným raketovým motorem Vulkan má operační dosah přibližně dvojnásobný.
Brimstone pro bitevníky L-159?
Prvními zahraničními odběrateli střel Brimstone bylo letectvo Saúdské Arábie, následované vojenským letectvem Kataru. O nákupu nyní uvažuje rovněž francouzské letectvo, které by jimi chtělo vybavit letouny Dassault Rafale a helikoptéry Tiger, zatímco německé ozbrojené síly s nimi počítají přinejmenším do výbavy plánovaných Eurodronů. V roce 2019 představily na veletrhu MSPO v Poznani společnost MBDA a polská státní zbrojovka PGZ (Polska Grupa Zbrojeniowa) společný projekt takzvaného „stíhače tanků“ postaveného na platformě BVP-1 a vyzbrojeného střelami Brimstone. Ostatně Polsko má k výrobci těchto střel velice blízko – polská společnost Mesko úzce spolupracuje s MBDA a plánuje se, že se na výrobě těchto střel v rámci programu Narew bude přímo podílet několik polských společností.
Raketa Brimstone odpálená z vrtulníku AH64E Apache. Foto: MBDA
Pro české výrobce a integrátory pak může být zajímavý fakt, že bitevník L-159 je společně s britským cvičným letounem BAE Hawk a americkou stíhačkou F/A 18 uveden na seznamu ideálních nosičů PTŘS Brimstone. V každém případě schopnost českých letadel nést tyto pokročilé PTŘS značně zvyšuje nejen jejich exportní šance, ale i možnost působení na moderním válčišti.
Vývoj PTŘS Brimstone pokračuje dál. V březnu 2019 byla na zkušební střelnici Vidsel ve Švédsku vyzkoušena nová střela označená jako Brimstone 3, fakticky jde už o její čtvrtou generaci. Nejnovější varianta s novými hardwarovými prvky a vylepšeným software má poskytnout zejména mnohem vyšší přesnost a účinnost při střelbě proti jakýmkoliv pozemním cílům.
•
