Příslušníci prvního praporu jednotky, která v rámci mírové mise UNPROFOR působila v první polovině 90. let v bývalé Jugoslávii, dnes obdrželi pamětní odznaky k 30. výročí jejího zahájení. Předali jim je mimo jiné ministryně obrany Jana Černochová, předseda Senátu Miloš Vystrčil (oba ODS) nebo náčelník generálního štábu Karel Řehka. Ocenění dostali například tehdejší velitel praporu Karel Blahna, nynější prezidentský kandidát, armádní generál Petr Pavel, který v misi působil, a také tehdejší ředitel sekce zahraničních vztahů ministerstva obrany Jaromír Novotný, který se o vznik jednotky zasloužil.
„Občanská válka na Balkáně nás před 30 lety zasáhla podobně jako dnes ruská invaze na Ukrajinu. Nikdo nečekal, že by se v Evropě mohlo ještě válčit,“ řekla ministryně obrany. „Vstup OSN do tohoto konfliktu byl pro mírové řešení zásadní,“ prohlásila. Dodala, že bez účastí NATO by ale OSN svého cíle nedosáhla. Zdůraznila, že nešlo o jednoduchý úkol, a připomněla, že si vyžádal i daň na životech. „Zařadili jste se mezi hrdé pokračovatele legionářských tradic,“ řekl dnes 241 příslušníkům tehdejšího prvního praporu Řehka. „Zachránili jste spousty životů a přispěli jste k tomu, že se v Evropě obnovil mír,“ dodal.
„Buďte hrdi na svou jednotku, na to, co jste vykonali pro dobrou věc míru, jako já jsem hrdý na vás. Bylo mi velkou ctí být vaším velitelem,“ řekl oceněným jejich tehdejší velitel Blahna. Nejvýraznější akcí, do které se příslušníci praporu zapojili, byla podle něj záchrana francouzských vojáků zadržovaných mezi bojovou linií srbských a chorvatských jednotek. Označil to za největší úspěch za dobu působení praporu.
„Je to letošní rok, kdy oslavíme 30 let od tohoto nasazení,“ řekla novinářům ministryně Černochová. Podotkla, že na misi vyjeli ještě českoslovenští vojáci, ale protože se federace mezitím rozdělila, vraceli se jako poslední československý kontingent do dvou zemí, do České a Slovenské republiky.
Je velmi ráda, že se mohla s veterány setkat. Připustila, že jde o poněkud zapomenutou misi. „Snažím se udělat vše pro to, aby tomu tak nebylo,“ řekla. „Těch 30 let oni tady nebyli, mně to chybělo a měla jsem za to, že si zaslouží stejnou pozornost jako jiní vojáci, kteří se vrátili ze zahraničních operací. A proto jsme tady dnes udělali tento pietní akt,“ uvedla. Dodala, že stejného ocenění se dostane i dalším vojákům z dalších rotací v misi UNPROFOR.
Mezinárodní mírová mise UNPROFOR působila v zemích bývalé Jugoslávie mezi lety 1992 až 1995. Mise se zúčastnilo celkem 2250 vojáků Armády ČR a bývalé Československé lidové armády (ČSLA). O vyslání mírových sil OSN do bývalé Jugoslávie kvůli občanské válce rozhodla Rada bezpečnosti OSN v listopadu 1991.
V návaznosti na to rozhodla československá federální vláda v lednu 1992 o zahájení přípravy na vyslání jednotky do této mise. „Ve výcvikovém středisku mírových sil OSN v Českém Krumlově se zformoval v krátké době pěší prapor o síle 500 osob a tří rot. Jeho příslušníci byli vojáci-dobrovolníci, u nichž byl předpoklad, že úkoly nasazení splní na vysoké úrovni. Čs. prapor začal operovat od dubna 1992 na území Chorvatska, v oblasti takzvané Republiky srbská Krajina, společně s francouzským a keňským praporem mírových sil OSN,“ informuje na svém webu armáda. Po rozdělení Československa vznikla v dubnu 1993 samostatná jednotka Armády ČR o síle zhruba 500 vojáků, poté se tento počet zdvojnásobil.
•
