Ministr zahraničí České republiky Jan Lipavský se v Bruselu setkal s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem. Po jednání s ním novinářům řekl, že Rusko by mělo dodržovat své mezinárodní závazky a nešířit jaderné zbraně do Běloruska.

Rusko s Běloruskem uzavřely dohodu o rozmístění taktických jaderných zbraní v zemi, oznámil ruský prezident Vladimir Putin. V Bělorusku je také deset letadel, která jsou schopna jaderné zbraně nést.

Válečný veterán a bývalý český stíhací pilot britského Královského letectva (RAF) Emil Boček, který před měsícem oslavil 100 let, zemřel. Boček se narodil v Brně-Tuřanech a do zahraničí odešel bojovat proti nacistům v pouhých 16 letech.

Podněstří, které se v devadesátých letech odtrhlo od Moldavska, je zejména ruskojazyčný pás území se stovkami tisíc obyvatel. Oficiálně ho státy neuznávají, podporuje ho ale Moskva a momentálně se v něm nachází asi 6 000 ruských vojáků.

Mnoho možností, jak pomoci zbrojními dodávkami ukrajinské armádě, už podle prezidenta Petra Pavla Česká republika nemá. I když má kapacity pro výrobu munice, chybí jí pracovní síla.

Poté, co se ruský prezident Vladimir Putin vydal za svými vojáky do okupovaného Mariupolu, navštívil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj bojující u Bachmutu. Setkal se zde s vojáky přední bojové linie a ocenil jejich hrdinství.

Fašismus ruského prezidenta Vladimira Putina ukazuje, že boj Evropy za svobodu neskončil v roce 1989 pádem komunistických režimů, ale pokračuje, řekl polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle něj by porážka Ukrajiny Evropu a její ideály ochromila.

V rozhovoru pro server polského listu Rzeczpospolita český prezident Petr Pavel uvedl, že podle něj bude mít Ukrajina jen jeden pokus na zásadní protiofenzivu. Jestliže nebude úspěšná, jen obtížně země získá finance na další, řekl.

Jeden z českých dobrovolníků, kteří pomáhají na východní Ukrajině s ošetřováním vojáků na frontě, byl vážně zraněn. Medika, který byl součástí organizace Phoenix, zasáhl šrapnel.

Podle českého velvyslance v Kišiněvě Stanislava Kázeckého se společnost v Moldavsku snaží destabilizovat různé ruské služby. Nedávného protivládního protestu příznivců proruské strany Šor se podle něj účastnili Ruskem placení lidé.

Stíhání ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Mariji Lvovové-Bělovové zahájil mezinárodní trestní soud v Haagu. Učinil tak v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, konkrétně kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. „Rozhodnutí nemá žádný význam,“ zareagovalo ruské ministerstvo zahraničí.

Syrský prezident Bašár Asad v Kremlu podpořil ruskou válku proti Ukrajině. Po setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem také řekl, že ruská vojenská přítomnost v Sýrii by neměla být dočasná a neměla by se omezovat jen na boj proti teroristům.

Podle americké armády do bezpilotního letounu v mezinárodním vzdušném prostoru nad Černým mořem narazil ruský bojový letoun Su-27. Poškozený víceúčelový dron MQ-9 Reaper nechali Američané po srážce spadnout do moře. Moskva obvinění odmítá.

Za nedostatečné považuje tempo investic do německé armády parlamentní zmocněnkyně pro obranu Eva Höglová. Ze zvláštního fondu ve výši 100 miliard eur (2,4 bilionu korun) nedostala loni německá armáda nic. Podle Höglové bude takto modernizace armády trvat půl století.

Simulátor, na kterém se bude školit český personál na nové americké vrtulníky AH-1Z Viper, získá základna vrtulníkového letectva v Náměšti nad Oslavou. První díly z německé základny Ramstein přepravilo dnes americké letectvo.

Během dvaceti čtyř hodin zemřely na obou stranách konfliktu v Bachmutu a okolí stovky vojáků. Podle prohlášení Kyjeva to bylo 221 Rusů a podle Moskvy přibližně 210 Ukrajinců.

Koleje, po nichž ruská armáda dopravovala vojenské zařízení a vojáky na Ukrajinu, sabotují běloruští partyzáni. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu začali například vyhazovat do povětří traťová zařízení a provedli již 17 velkých sabotáží. Partyzáni zaútočili pomocí dvou dronů i na ruské vojenské letadlo na letišti Mačuliščy u Minsku.

Včerejší ruský vzdušný úder byl největším od začátku letošního roku. Na Ukrajinu Rusko vypálilo 95 střel, z čehož 34 jich sestřelila ukrajinská protivzdušná obrana. Podle amerického Institutu pro studium války útok sloužil jen ruské propagandě.

Znovu po třech týdnech zaútočily rakety ruské armády na ukrajinská města a energetickou infrastrukturu. V mnoha městech došlo k výbuchům, zatím je hlášeno pět mrtvých.

Za techniku poskytnutou Ukrajině obdrží Česká republika od USA kompenzaci ve výši 200 milionů dolarů (4,4 miliardy korun). Ty věnuje na modernizaci osmi vrtulníků, které jí Spojené státy darují.